Velryba na oběd aneb proč má rybolov v Japonsku problémy

Článek od jednoho z redaktorů webu Manboxeo.cz 

Velrybí maso bylo typické jídlo ve školních jídelnách. Z 30.000 japonských škol, téměř jedna pětina v loňském roce nabídla velrybí maso na oběd. Vládní výzkumný ústav velrybí maso prodává obecním úřadům za třetinu tržní ceny, což bylo v loňském roce 2060 jen za kilogram, to je cca. 25 dolarů.

Agentura pro Japonský rybolov říká, že velryby ničím neohrožují a lov je stará japonská tradice, která sahá přinejmenším do sedmého století. Vzhledem k tomu, Mezinárodní velrybářské komise (což představuje více než 80 zemí), která byla založena v roce 1986 jako skupina ochraňující velryby bylo Japonsku oficiálně povolen lov jen pro “vědecké účely”.  Mezinárodní kampaň proti japonskému lovu velryb bojuje s Agenturou pro rybolov, která prezentuje, že japonské průzkumy veřejného mínění ukazují na to, že 90 procent podporuje návrat k lovu těchto savců. Tato obří maso se považuje spíše jako novinka, než pochoutka. Bylo mnohem více populární po válce, neboť velryba byla efektivním zdrojem bílkovin. Spotřeba dosáhla vrcholu v roce 1962 – ve výši 220.000 tun – a pak se snížila, neboť Japonsko nabízí mnoho dalších “příjemných alternativ”.

Podle nejnovějších zpráv kritizované lovení velryb u Antarktidy musí Japonsko prozatím ukončit. Podle soudu totiž honba za kytovci neslouží k vědeckým účelům, jak Japonsko tvrdilo, ale komerci. Nyní se země považující lov velryb za součást své kultury musí podřídit mezinárodnímu zákazu, z něhož měla dosud výjimku. Už dříve Japonsko uvedlo, že bude závěr mezinárodního soudu respektovat.

Co ale Japonci opravdu milují, jsou úhoři, které v Tokiu servíruje více než 300.000 restaurací a barů. Nenasytnou touhu Japonců po úhořích a dalších ryby vytváří hrozbu pro budoucí dodávky, a to jak v Japonsku, tak i v dalších zemích. V loňském roce, byla spotřeba 35.000 tun, z nichž pouze 1 procento bylo ze státního lovu, asi jedna třetina z místní kultury, a zbytek dováží z Číny a Tchaj-wanu. Odborníci kritizují kvalitu dovážených úhořů, neboť poptávka ve značné míře převyšuje nabídku.

Dalším problémem je také zmenšující se počet rybářů, jejichž průměrný věk je vyšší než 60 let. Pokud potřebujete dárek pro rybáře, tak jeden je zde. V posledních dvou desetiletích zdroje pro rybolov v přilehlých vodách Japonska klesla v hodnocení úřadů o polovinu. Před 20 lety byl chycen ročně 70.000 tun makrel, které jsou velmi populární, protože jsou levnější. Dnes je tomu jen 20.000 tun ročně. Část vod, ve kterých loví japonské lodě, jsou stále předmětem územních sporů se sousedy. Řeší se co je Japonců a co Rusů nebo co patří Japoncům a co Číňanům.

Odborníci tvrdí, že problémy vyplývají z vysoké politiky a nadměrného rybolovu, dalším důvodem ale může být i oteplení vod oceánu. Dokonce i velkoobchodníci souhlasí s tím, že vláda by měla zavést lhůtu pro úlovky a prodej nejvíce ohrožených druhů. Země je také pod mezinárodním tlakem, co se týče lovu tuňáka obecného v Pacifiku. Jedná se o největší a nejchutnější druhy tuňáka. Dospělý váží až 700 kg. Před dvěma lety, Japonsko činilo 90 procent z globálního úlovku těchto ryb. Na schůzi věnované mezinárodnímu obchodu s ohroženými druhy (Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy), byli Japonci schopni zablokovat navrhovaný zákaz chytání ryb. To vše kvůli ochraně velmi lukrativního trhu pro sushi.